Vše, co jste chtěli vědět o uhlí

Vše, co jste chtěli vědět o uhlí

Jak je to se zákazem topení uhlím? Jaké to je topit hnědým uhlím? A kdo miluje topení černým uhlím? Čtěte odpovědi na otázky týkající se topení uhlím v kotli na tuhá paliva.

Proč je vytápění uhlím stále oblíbené

Lidé si vybírají kotle na uhlí, protože s nimi mají zkušenosti, a tak si jen koupí nový kotel na uhlí, když je potřeba starý vyměnit. Další častý argument je nízká cena uhlí. A v tom je kotel na uhlí téměř nepřekonatelný.

Obavy spojené s vytápěním uhlím

Obavy spojené s vytápěním uhlím se týkají především jeho budoucí dostupnosti a případné vyšší ceny, která by eventuálně mohla přijít z politických nebo environmentálních důvodů.

Uhlí je nutné uložit ve sklepě, nebo mít na jeho skladování vyhrazený prostor, protože při manipulaci s uhlím se velmi práší. A tak je zaprášený sklep, kotel i všechno ostatní. Jednou z možností, jak zamezit prachu je používat uhlí pytlované (balené v pytlích), ze kterého se práší jen při vysypávání uhlí do násypky.

Při topením uhlím také do popelníku padá větší množství popela než při spalování dřeva nebo pelet, a proto je potřeba vynášet popel několikrát týdně.

Jaké jsou současné limity pro těžbu uhlí

Zatím se ohledně limitů pro těžbu hnědého a černého uhlí jedná. Vzhledem k tomu, že největší černouhelná elektrárna Dětmarovice (Moravskoslezský kraj) nejpozději na jaře 2023 ukončí svůj provoz, se téma o limitech přesouvá pouze na debatu o hnědouhelných elektrárnách.

V České republice se hnědé uhlí doluje převážně v Mostecké pánvi a v Sokolovské pánvi. Konkrétně se těží v těchto lomech: Lom Bílina, Lom Nástup-Tušimice, Lom ČSA, Lom Vršany, Lom Jiří, Lom Družba.

Momentálně se jedná pouze o limit územní, který stanovuje hranici, za kterou se již nesmí těžit. Jedná se o omezení těžby v jednotlivých dolech.

V dnešní době existuje tzv. uhelná komise a ta navrhuje datum, do kdy se má přejít na jiné zdroje elektřiny. Její návrh ovšem musí podpořit vláda a zároveň promyslet, na jaký jiný zdroj se bude přecházet. Zatím je stanovený předběžný rok ukončení uhelných elektráren na 2038, ovšem ten se ještě může měnit.

Pokud by nastala situace, že by se doly pro těžbu uhlí zavřely, zákazníci by jen změnili dodavatele a nakupovali by uhlí ze zahraničí. A zákaz topení hnědým a černým uhlím nehrozí.

Jaký je rozdíl mezi hnědým a černým uhlím

Hnědé uhlí je mladší, má menší výhřevnost, doluje se na povrchu a je v České republice dostupnější. Dělí se za prvé na energetické a za druhé použitelné pro spalování v kotlích. Energetické uhlí potřebuje vyšší teploty, aby hořelo, a proto se používá jen v elektrárnách, které vyvinou vyšší teplotu hoření. Pak je druhý typ hnědého uhlí, které je vhodné pro kotle na tuhá paliva v rodinných domech.

Černé uhlí je starší, má větší výhřevnost, doluje se z několika kilometrové hloubky a je trochu dražší. Zákazníci si ho často objednávají z Polska, kde je ho hodně, proto jsou i kotle na černé uhlí oblíbené v Moravskoslezském kraji, jakožto bývalém kraji havířů.

Cena hnědého uhlí za metrák může být (k 15. 6. 2021) 350 Kč a za černé uhlí 512 Kč, ovšem tím, že černé uhlí má vyšší výhřevnost, jsou náklady na vytápění prakticky srovnatelné.

Je současné topení hnědým i černým uhlím ekologické?

Dnes jsou stanovené emisní limity, a proto je dnešní kotel na uhlí ekologický. Je na jednu stranu účinný a na druhou stranu vypouští minimum emisí, to znamená minimum CO, CO2 ani prach.

Současné kotle na uhlí dokážou vznikající emise ve velké míře spálit, a čím dokonaleji spalují uhlí, tím méně emisí vypustí do ovzduší. Navíc jsou konstruované tak, aby případný prach zachycovaly v kotli a nevypouštěly ho do vzduchu. Kotle na uhlí tedy (co se týče spalování) znamenají minimální prach a minimální emise.

Zajímavosti o uhlí v České republice

Dnes hnědouhelné doly zaměstnávají 19 000 lidí především v Moravskoslezském kraji. A pro zajímavost v roce 2020 byl poměr elektřiny na domácnost z pohledu jejího poměru zhruba takový: 38 % elektřiny se vyrábělo z hnědouhelných zdrojů, 37 % z jaderných a 12 % pocházelo z obnovitelných zdrojů a dále 6 % biomasa a cca 6 % plyn.

Jak funguje automatický kotel na uhlí

Kotle na uhlí používají tzv. retortové hořáky. Retorta vypadá jako plochý talíř na jídlo, který má uprostřed díru a palivo na jeho okrajích dohořívá. Šnekový podavač na uhlí je propojený s hořákem a vzniká souvislá vrstva uhlí mezi násypkou, podavačem a hořákem. Podavač uhlí neustále posouvá do hořáku, aby nedošlo k prohoření do násypky, proto kotel dohoří až ve chvíli, kdy spálí všechno palivo z násypky.

Jaké máme kotle na uhlí

V naší nabídce máme automatické kotle na uhlí i typy s ručním přikládáním. Automatický kotel na černé uhlí H8-C je oblíbený v Moravskoslezském kraji, kde se snadněji sežene černé uhlí. A kotel na hnědé uhlí H4EKO-U je zase oblíbený díky nízké ceně a pohodlnému ovládání. Naše novinka je kotel na uhlí H4EKO-U s hořákem na pelety, který umožňuje střídat zdroje paliva. Všechny typy si prohlédnete v kategorii kotle na uhlí.

Jaké je každodenní užívání

Automatický kotel na uhlí je potřeba manuálně zapálit a dohoří pouze v případě, kdy je násypka prázdná. Proto obvykle uživatel zásobník stabilně doplňuje a nenechává ho vyhasnout po celou zimní sezónu. Kvůli jeho zvýšené prašnosti je potřeba kotel i více udržovat a čistit, tento “nedostatek” je ovšem vyvážený velmi nízkými náklady na vytápění na sezónu, které mohou být až o 50 % nižší než u peletového kotle.
 

Nutná údržba automatického kotle na uhlí je trochu náročnější než u peletového kotle. Proto vám ji popisujeme:

  1. přikládání do zásobníku

Zhruba 3x za 14 dní je potřeba doplnit do zásobníku uhlí a dobře zásobník zavřít.

  1. vysypávání popela

Uhlí je prašné, a tak je potřeba vysypávat popel každý den nebo každý druhý den a smířit se s představou, že i během hoření se z uhlí mírně práší, proto je zaprášená i kotelna.

  1. čištění kotle

Kotel je ideální čistit 2x týdně a není potřeba kvůli tomu nechat uhlí dohořet. Stačí stáhnout výkon.