Kdy začíná a končí topná sezóna? Každá je jiná, záleží na počasí

Taky každoročně vyhlížíte konec topné sezóny? Těšíme se na jaro i na to, že alespoň část roku nebudeme platit za vytápění. V českých podmínkách jde jen o několik měsíců a pak se kotle i teplárny znovu rozjedou naplno. Víte, kolik dnů v roce hřeje vaše topení?

Topná sezóna se přitom nedá pevně zapsat do kalendáře. Datum začátku i konce závisí na počasílokalitě a typu vytápění. Jinak probíhá topná sezóna v rodinném domě s vlastním kotlem a jinak v paneláku napojeném na teplárnu. Tady si vysvětlíme, kdy začíná a končí topná sezóna a proč se to v různých městech může lišit.

Pokud máte doma vlastní zdroj vytápění, můžete si topit nebo přitápět dle libosti. Záleží na vašich zvyklostech a požadavcích na tepelný komfort. Když je vám chladno, jednoduše zapnete kotel, upravíte požadovanou teplotu nebo zatopíte v krbu.

Ale domácnosti připojené na centrální dálkové topení takovou možnost volby nemají. Teplo vyrobené v teplárně se rozvádí pomocí systémů dálkového vytápění a mimo topné období se nedodává.

Centrální vytápění: Oblíbené řešení v bytových domech

Na systém centrálního zásobování teplem je v Česku připojeno přibližně 1,7 milionu domácností a celkem zhruba 4 miliony lidí.

Teplárny tak zůstávají největším dodavatelem tepla a teplé vody pro domácnosti v bytových domech – využívají je více než dvě třetiny z nich. Pro srovnání, vlastní plynový kotel má přibližně třetina českých bytů.

Výhodou bytů s centrálním dálkovým vytápěním je to, že se jejich obyvatelé nemusí o nic starat. Odpadají jim revize kotle i čištění komína. Stačí, když si pohlídají stav radiátorů a případně provedou jejich odvzdušnění.

Nevýhody dálkového vytápění

Centrální vytápění má samozřejmě i svá omezení. Tím hlavním je, že výdaje nejde příliš kontrolovat. Až do finálního vyúčtování majitel vlastně neví, kolik protopil. Spotřebu tepla tak lze sledovat jen obtížně a problémem může být i rozúčtování za společné prostory.

Topná sezóna v paneláku: Proč radiátory hřejí jen někdy?

Pokud bydlíte v paneláku, určitě to znáte – venku už je chladno, ale radiátory zůstávají studené. Nebo naopak na jaře hřejí, i když je venku přes dvacet stupňů. Topná sezóna v paneláku se totiž neřídí pocitem obyvatel, ale výše popsaným pravidlem o průměrné denní teplotě.

Teplo z teplárny navíc do bytů obvykle proudí jen v určitou denní dobu, standardně mezi 6. a 22. hodinou. V noci se většinou netopí. Pokud je vám zima dřív, než teplárna sezónu spustí, máte v zásadě dvě možnosti: přitopit si vlastním zdrojem (například krbovými kamny nebo elektrickým přímotopem), nebo se obrnit trpělivostí.

Dobré vědět: I mimo otopné období může teplárna topit, pokud o to požádají alespoň dvě třetiny odběratelů v domě a dovolí to technické a zásobovací podmínky.

Čím topí teplárny?

V českém teplárenství stále hrají prim fosilní zdroje. Největším jednotlivým palivem zůstává uhlí, jehož podíl na výrobě tepla se v posledních letech pohybuje kolem 40 – 50 % a postupně klesá.

Následuje zemní plyn (přibližně pětina) a rostoucí biomasa. U tepla dodávaného přímo do domácností tvořila uhlí a plyn v roce 2024 dohromady více než tři čtvrtiny – fosilní paliva tedy v teplárenském mixu jednoznačně převažují. Zatímco plyn je nutné převážně dovážet ze zahraničí, uhlí pochází z našeho území.

Přechod na nízkoemisní a obnovitelné zdroje ale citelně zrychluje. Nejvíce roste výroba tepla ze zemního plynu a z biomasy, doplňuje je odpadní teplo i teplo z jaderných elektráren. Většina tepláren plánuje odchod od uhlí převážně k plynu a obnovitelným zdrojům přibližně do roku 2030. 

Kdy začíná topná sezóna?

Začátek i konec topné sezony určuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb. Podle ní je otopné období stanovené od 1. září do 31. května následujícího roku. To ale neznamená, že po celou tu dobu budou v bytech rozpálené radiátory. Jde o schválené rozmezí, ve kterém topná sezóna může probíhat.

Vyhláška platí na celém území Česka, ale je jasné, že například jižní Morava má jiné klimatické podmínky než Podkrkonoší. V každém městě tak topná sezóna začíná nezávisle na ostatních a každý rok to může být jindy. Záleží na aktuálním počasí a předpovědi pro další dny.

Kdy se začíná topit, určuje přesně teplota. Teplárny spustí oficiální dodávky tepla, jakmile průměrná denní teplota dva po sobě jdoucí dny klesne pod +13 °C a zároveň se na další den neočekává oteplení. Průměrná denní teplota se přitom počítá z měření v 7:00, 14:00 a 21:00, přičemž poslední naměřená hodnota se započítává dvakrát.

V praxi reálný začátek topné sezony obvykle připadá na druhou polovinu září – v posledních letech teplárny startovaly zhruba kolem 17. – 19. září.

Kdy končí topná sezóna?

Konec topné sezóny funguje obdobně jako její začátek – řídí se průměrnými denními teplotami a prognózou ČHMÚ. Podle aktuálního počasí a průběhu zimy se proto může topné období každoročně výrazně měnit.

Hromadné vytápění bytů se přeruší nebo ukončí tehdy, když průměrná denní teplota venku dva dny po sobě přesáhne +13 °C a už se neočekává její pokles. Oficiálně končí otopné období 31. května. Pokud ale teploty na konci jara znovu spadnou pod hranici 13 °C, mohou teplárny dodávky tepla i po přerušení znovu obnovit.

Kdy se přestane topit, tedy nelze říct na den přesně. Konec topné sezóny závisí na tom, jak rychle se na jaře oteplí.

Co nás čeká v topné sezóně 2026/2027?

Ať plánujete cokoliv, pravidla zůstávají stejná i pro topnou sezónu 2026/2027. Začátek otopného období opět připadne na 1. září 2026 a oficiální konec na 31. května 2027. Skutečný start i konec ale jako vždy určí počasí. Pokud uvažujete o výměně zdroje vytápění, vyplatí se přípravu nepodcenit a řešit ji s předstihem ještě před začátkem sezóny, třeba i s ohledem na dostupné dotace.

Výhoda vlastního zdroje: Topíte, kdy potřebujete

S vlastním kotlem nebo kamny nejste závislí na rozhodnutí teplárny ani na datu v kalendáři. Zatopíte si přesně tehdy, kdy je vám zima, ať už je polovina září, nebo vlažný květnový večer. Máte tak vytápění plně pod kontrolou a zároveň přehled o nákladech.

České kotle OPOP navíc nabízejí řešení pro každou domácnost – od zplynovacích kotlů na dřevo přes automatické kotle na pelety až po kombinované kotle, ve kterých spojíte více paliv. Zplynovací kotle na kusové dřevo z řady NATURO zvládnou topit i bez elektřiny, takže vás nezaskočí ani nečekaný výpadek proudu.

Často kladené otázky

Kdy začíná topná sezona?

Otopné období podle vyhlášky č. 194/2007 Sb. začíná 1. září. Skutečné dodávky tepla ale teplárna spustí až ve chvíli, kdy průměrná denní teplota dva po sobě jdoucí dny klesne pod +13 °C a neočekává se oteplení. Reálně to obvykle bývá ve druhé polovině září.

Kdy se přestane topit?

Topná sezóna oficiálně končí 31. května. Dodávky tepla se ale přeruší dříve, jakmile průměrná denní teplota dva dny po sobě přesáhne +13 °C a počasí nenaznačuje opětovné ochlazení. Pokud teploty znovu spadnou, může teplárna topení i po přerušení obnovit.

Kdy začíná a končí topná sezóna v paneláku?

V paneláku připojeném na teplárnu platí stejná pravidla jako jinde – rozhoduje vyhláška a průměrná denní teplota, ne pocit obyvatel. Teplo navíc obvykle proudí jen mezi 6. a 22. hodinou.

Můžu si topit i mimo topnou sezónu?

U vlastního kotle nebo kamen si topíte, kdykoliv potřebujete. U centrálního vytápění je to možné jen tehdy, pokud o to požádají alespoň dvě třetiny odběratelů v domě a dovolí to technické podmínky.